01. Číslo

Rozhovor s Romanem Černíkem

Roman Černík, umělecký ředitel a jednatel JOHAN z.ú. – centra pro kulturní a sociální projekty, Jeden z iniciátorů a předních tváří projektu Plzeň Evropské hlavní město kultury 2015

 [jj]

Ahoj Romane, řekni mi na začátek, co je to vlastně Johan?

JOHAN to je  J-ednání, O-dvaha, H-ra, A-ktivita, N-ezávislost … takhle jsme si to vymysleli. A ještě mám potřebu dodat, že jsme si to jméno přisvojili i od naši dvou duchovních patronů Jana (Johana) Ámose Komenského a Johana (Jana) Wolfganga Goetha. Myslitelů a tvůrců, kteří ve své práci vždy propojovali umění, tvorbu, poznávání vzdělávání. Johan je občanské sdružení – spolek, který provozuje centrum pro kulturu a vzdělávání i sociální projekty. Tím největším projektem je od roku 2000 probíhající revitalizace bývalé nádražní budovy Plzeň – Jižní předměstí na multifunkční kulturně sociální prostor MOVING STATION. Pořádáme festivaly, tvůrčí dílny, iniciovali jsme a realizovali řadu uměleckých projektů. Organizujeme také vzdělávání k umění a prostřednictvím umění. V téhle oblasti jsme rozhodně v našem kraji výjimeční.

Centrum Johanu, Jižní předměstí, v nedávné době prošlo rekonstrukcí, popsal bys, co všechno bylo potřeba zrekonstruovat a jak dlouho to trvalo?

Budovu jsme si vyhlédli v roce 2000, to už byla skoro patnáct let zavřená, nevyužívaná a neudržovaná, chátrala. Uskutečnili jsme tam první site specific workshop, na které jsme spolupracovali s guruem sociálně aktivistického výtvarně antropologického divadla Tomášem Žižkou a islandskou performerkou Steffi Thorss. Dost se to tehdy povedlo, byla to úspěšná provokace. Pak jsme byli osloveni vedením Českých drah a postupně se budova stala „kulturně sociálním“ centrem, takovým kulturním squatem. Postupně jsme budovu zabydleli, vznikly tu divadelní prostory, bývaly tu zkušebny muzikantů, konaly se tu výstavy mladých výtvarníků. V zimě roku 2006 byla budova v dražbě prodána. Koupila ji plzeňská developerská firma Klotz a. s., ta s námi obnovila spolupráci, mohli jsme pokračovat a zároveň jsme začali chystat program přestavby a obnovy. Díky evropskému grantu se to v roce 2015 opravdu povedlo. V pátek 11. září jsme v rámci Mezinárodního festivalu divadlo otevřeli. Samotné stavební práce trvaly pouhých devět měsíců. Dnes máme nový multifunkční sál, galerii, zázemí, klubovny a to vše ve formě respektující to, že budova je kulturní památkou (i naší zásluhou od roku 2004)

Na jaké typy akcí je možné na Jižním předměstí narazit? Mohl bys doporučit nějakou zajímavou akci, takovou, kterou bys sám rád navštívil?

Od počátku se snažíme otevírat prostor pro věci mezi oborové, bující v okrajích a experimentech. Hodně se věnujeme divadlu a to jak tomu, co u nás vzniká (často studentské), ale také současné experimentální scéně české i zahraniční. Hodně jsme zaměřeni také na současný tanec. Byli jsme ti, kdo do Plzně dovezli první představení Tance Praha. Je možné u nás potkat výtvarné umění, film ( především ten s akcentem na lidská práva – Jeden svět). Často se u nás konají přednášky diskuse, chceme být místem potkávání, potkávání  různých druhů umění, setkávání generací, zájmů, pohledů.

A nabízí Johan i jiné než kulturní akce pro veřejnost? (kroužky, workshopy…..)

Jak jsem již uvedl. Pevnou a stálou součástí naší práce je vzdělávání, máme jako jednu naší organizační jednotku Dramacentrum Johan, děláme kurzy, máme programy pro školy se kterými jezdíme po celém kraji. Důležitou součástí naší práce, naší mise jsou semináře a sympozia s umělci. V téhle oblasti pravidelně zveme zajímavé lektory. Velmi úspěšnými byly například tvůrčí dílny s japonskými butoh tanečníky Ryuzem Fukuharou nebo Kenem Maiem. V září jsme hostili slavné polské divadlo Teatr Osmego Dnia.

Ale teď dost o Johanu, věnuješ se momentálně i něčemu jinému?

Já jsem hlavně vysokoškolský učitel. Učím v Plzni na pedagogice dramatickou výchovu a sociální přesahy výchovy a vzdělávání, dramatickou výchovu učím i na DAMU a k tomu kulturní neziskový sektor na FF UK. Občas dělám i své divadelní projekty, dnes spolupracuji se soubory Tyan a Druhé nástupiště, ale teď už méně.

Na Facebooku podporuješ Greenpeace, máš tedy kladný vztah k životnímu prostředí?

No já jsem byl vždycky veden k úctě k přírodě, vůbec k úctě ke všem formám života. S Greenpeace spolupracuji od počátku jejich vstupu do Československa. Byl jsme u velkých blokád Temelína, u pokusů zastavit bourání severočeských Libkovic. Jsem také členem Strany zelených. Jsem přesvědčen, že člověk se o svůj život o kjeho kvalitu starat. Příroda a mezilidské vztahy, lidská úcta k druhým, k přírodě se musí také uskutečňovat, aktivně bránit. Jo já jsem aktivista, pyšný sluníčkář a hrdý havloid. Jo myslím si a činím vše s vědomím toho, že je třeba pomáhat, aby pravda a láska zvítězily nad zlem a nenávistí … dodávám i hloupostí a nevzdělaností :). Asi je ve mně pořád ta hořká zkušenost nesvobody, kterou jsem zažil.

Mohl bys na závěr vzkázat něco čtenářům? Nějaké motto, nebo myšlenku.

No to mne trochu rozesmálo, něco je asi v předchozím odstavci, ale stručně … slova jsou slova, ale činy hovoří … to je skoro z Hamleta, v Bibli to je  asi takhle  „podle činů jejich poznáte je …  😉

Advertisements

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s